Význam vědy a techniky je jistě veliký. Věda skutečně mnohé prozkoumala. Vědci jsou ale také jen nedokonalí lidé. Někdy se ovšem stává, že vědci nevědí, ale pouze se domnívají. Je proto nutné rozlišit, co vědci opravdu vědí a co si jenom myslí. Jenom někteří vědci (těch moc není) si dokáží přiznat: "Nevíme, pouze se domníváme."
Podobně je nutno rozlišit, co je fakt a co jsou jenom fámy. Často se stává, že lidé tyto rozlišovací schopnosti ztrácejí.

Vědu také ovlivňují psychologické faktory, např. předpojatost, efekt přání, efekt vytěsnění.
Vědci si např. vytvoří jistou teorii, která může a taky nemusí být platná. Někteří si přejí, aby ta jejich teorie platila (efekt přání). Pak přijímají jen ta fakta, která hovoří v její prospěch. Fakta, která hovoří v její neprospěch z mysli vytěsní (efekt vytěsnění).
Veřejnosti se tak dostává "filtrované vědění".

Dnes stačí, aby určitý názor byl označen jako "vědecký" a jeho úspěch je mezi lidmi zaručen (B. Balcar).
Lidé ho přijmou, protože tolik vědců se přece nemůže mýlit. Nejsou schopni rozlišit, co je vědecky dokázaný fakt a co jen hypotéza.
Příklad z biologie: Vědecky dokázaný fakt je, že živé organismy se skládají z buněk. Evoluční teorie je ale jen hypotéza.
Mnozí ji bez námitek přijímají v domnění, že má vědeckou platnost.